Simon Freie navrhl a postavil dům pro děti – “KInderhaus im Weckholder”. Jedná se o betonovou, šedivou/bílou a chladnou stavbu, jejíž barvy jsou záměrně zdrženlivé. Proti nebarevné kulise jsou dětské hračky naopak přehlídkou jasných barev. A to bylo jeho cílem.
Klienty je pedagogický objekt popisován jako zprvu chladné rozptýlené místo. Prostor skýtá asi 90 dětí v pěti skupinách. Kinderhaus im Weckholder nabízí seberealizaci pro děti dětí, mohoucích sledovat své zájmy. Naplněné světlo v betonově chladném prostředí je má motivovat k objevování a učení.
Kostková struktura
Budova svou architekturou působí jako kostka. Je rozdělena na tři stohovaná podlaží. Tyto podlaží nesou konstrukci s příčnou stěnou, linoucí se od severu na jih. Konstrukce (některé části průhledné, některé neprůhledné) vytváří zabezpečený a chráněný prostor. Interiér působí velmi rozmanitě. Jde o obrovský kostkovitý společenský sál, v jehož prostoru se nachází otevřená dětská kuchyně. Na druhé straně se nacházejí dětské koutky, které umožňují zábavné aktivity.
Koncepčně se budova dělí do dvou podlaží, přičemž každé slouží pro určené uživatele. Zatím, co starší děti si hrají v přízemí, ty mladší se vyskytují v horním patře “doma”. Ve vrchním podlaží se nachází kanceláře, kuchyně pro zaměstnance, úložní prostory a multifunkční sál.
Zrcadlový interiér si hraje s odrazy dětí
Jednotlivé prostory nabízejí samy o sobě prostor pro hry a zábavu. Stěny skupinových částí budovy směřujících k chodbě jsou celé zasklené. Tak se tvoří vizuální odrazy mezi jednotlivými oblastmi, plus odrazy dětí. V případě potřeby soukromí se však dají zatáhnout závěsy.
Kinderhaus je odolný vůči vlivům počasí
Stavba byla navržena tak, aby si děti mohly hrát za každého počasí. Desky mezi podlahami vyčnívající na jih tvoří spolehlivý úkryt před sluncem. Svým postavením navíc slouží jako obvodová veranda, kde si děti mohou hrát v každém počasí. Vnitřní izolační systém s minerálním povrchem a světle šedou silikonovou pryskyřicovou vrstvou tvoří fasádu objektu.
Neviditelné detaily mohou posloužit dětem i zaměstnancům
Obrazové lišty v omítce interiérových stěn jsou neviditelnými sofistikovanýmy detaily. Umožňují, aby byla budova neustále zdobena měnícími se snímky malých obyvatel. Do dřevěných fasádních prvků jsou zasunuty křídlové větrací klapky. Umožňují ruční větrání. Okna, která nemají rámy zase zprostředkovávají nádherný výhled na okolí. Architektura byla určena jen a pouze pro pedagogický objekt pracující s dětmi.